MIMOŘÁDNÁ NABÍDKA PRO ROCKERY A JAZZMANY


platná pro omezený počet kusů. Platí do 30. září 2010, v nabídce více než 30 druhů brýlí.

RockPop

CENA PRO MUZIKANTY SNÍŽENA AŽ O 40 %

 
IMAGE, BRÝLE A ROCK´N´ROLL

John Lennon měl velmi špatný zrak a lékaři mu předepsali brýle v raném věku. Bez brýlí byl prakticky slepý. John z duše nenáviděl nošení brýlí předepsaných „národním zdravím“ a kdykoli to šlo, byl bez nich. Později si vybral brýle se silnými rámy, se kterými připomínal trochu Roye Orbisona. V období Beatlemanie dokonce experimentoval s kontaktními čočkami, ale nebyl s nimi spokojen. V průběhu natáčení filmu „Jak jsem vyhrál válku“ (1966) Lennon použil stejné brýle, jaké nenáviděl jako dítě. Tentokrát jej však zaujaly, oblíbil si je a založil tomuto stylu novou popularitu. Na začátku sedmdesátých let tento styl trochu poupravil a posunul směrem k plastickým modrým obrubám, avšak stále ve tvaru tzv.“lennonek“. V hudebním světě má tato image řadu vyznavačů, např. Ozzyho Osbourna.

Bono

Tento příběh je jedním z mnoha, ve kterých hrály významnou roli brýle a rock. Šedesátá léta ve fotodokumentaci jsou protkána nesčetným množstvím důkazů o hledání image a zakládání stylových linií pomocí brýlí. Beatles, Rolling Stones a další změnili zažitý způsob prezentace hudebních hvězd padesátých let, kdy šlo především o příjemný úsměv a vyholenou tvář. Zpěváci i instrumentalisté hledali vzory, podle kterých by se mohli odlišit od stále narůstajícího počtu konkurentů. Zejména někteří američtí rock and rolloví zpěváci se v tomto ohledu stali inspirací pro britskou hudební scénu. Například Buddy Holly, který byl v letech 58 a 59 opravdovou hvězdou rock´n´rollu, ukázal cestu následovníkům ve stylu silných brýlových rámů (Elvis Costello, do roku 65 i Lennon). Éra používání tmavých slunečních brýlí, mnohdy i z důvodu maskování následků nekončících drogových či alkoholových party, pokračuje s drobnými výkyvy dodnes (Metallica, Motorhead, Slash, Satriani, Richards).

Nejdůležitější je, že nesmírně široká nabídka brýlí na trhu, nejen, že neomezuje muzikanty v jejich nošení, ale naopak umožňuje pomocí vhodného výběru definovat styl i pomocí módních doplňků, jako jsou brýle. U rockerů či jazzmanů s vadou zraku je na prvním místě řešení optické, tj. zabezpečit kvalitu vidění ve zhoršených světelných podmínkách na různých pódiích, v různých sálech či halách, při používání světelných, pyrotechnických a laserových efektů. Na druhém místě, ale nikoli v pozadí, je volba vhodných obrub, které zdůrazní příslušnost k určitému žánru a pomohou ve stylovém zařazení.

Designéři brýlí jsou si vědomi toho, že je třeba na jednu stranu nabízet design, který je momentálně žádaný, ale rovněž ve své nabídce hledají nové tvary, barvy, materiály, aby pomohli muzikantům, kapelám i fanouškům v nastavení image. Skvěle si v tomto ohledu vedou Dánové (značka Orgreen), Francouzi (Lafont, Mikli), Němci (Mykita) a Japonci (Hamamoto).