2

V I S I O N   C A R E   C E N T E R

Vztah Optiky ŽILKA k zákazníkům se formoval po řadu let až do současné podoby, kdy naši klienti jsou pro nás individualitami s osobitým životním stylem, jehož úroveň významně ovlivňuje kvalita vidění. S jistou nadsázkou říkáme, že dobré vidění je předpokladem plnohodnotného života. A naší prací se snažíme do Vašeho života přinést přidanou hodnotu v podobě nezkresleného a nepokřiveného pohledu na svět. Poskytujeme Vám kompletní, špičkové optické poradenství a služby, které dají Vašemu životnímu standardu nové hodnoty a nový rozměr. Charakter a úroveň optické akademie ŽILKA je vyjádřen nejen konceptem „Celoživotní péče o zrak“, ale rovněž značkami brýlových obrub a brýlových čoček, které má optika ŽILKA v nabídce. Po mnohaletém ověřování kvality materiálů, záručních podmínek, poměru cena/kvalita, dostupnosti, aktuálnosti a variabilitě, se optika ŽILKA ustálila na značkách Lafont, Ørgreen, L.A.Eyeworks a Mykita, jež tvoří páteř optického sortimentu. U brýlových čoček je to značka Carl Zeiss, která rovněž stojí za přístrojovým vybavením optik ŽILKA a je důkazem té nejvyšší kvality.

LAFONT

LAFONT

Nový optický styl pro ženy a muže představuje edice Lafont Paris, Reédition a Issy-La, která zastupuje mix sofistikace, exkluzivity a doteku francouzského šarmu. Zaměřuje se na práci s exkluzivním acetátem, na kterém bylo použito rytí, výřezy a tvarování. Tomas Lafont se nechal pro svou dámskou kolekci inspirovat nezávislostí a sofistikovaností pařížských žen. Modely pro ženy jsou vyráběné z acetátu v barvách vzorované tkaniny a vyzařují půvab a pařížský chic. Pro muže jsou modely nově vyráběné z hi-tech materiálů v kombinaci acetátu a karbonu.

L. A. EYEWORKS

L.A.Eyeworks

Podmanivé barvy a vzrušující textury rozsvěcují obruby navrhované Barbarou McReynolds a Gai Gherardi pro L. A. EYEWORKS. Tvary jsou úderné, čisté a sebevědomé. Obruby mají grafické kontury, celoplošné šablonování, živé tóny barev a referenční detaily poskytující moderní úhel pohledu, který je zároveň jednodušší a extravagantní. Charakter a nálada značky L. A. EYEWORKS je optimistická a expresivní, zaměřuje se na obruby, které provokují osobnost nositele a oslavují tvář.

ØRGREEN

ØRGREEN

 

Tentokrát míří dánský Ørgreen skutečně do extrémů. Kampaň prezentující nové modely ØRGREEN byla situována do krásné přírody v odlehlých částech Islandu. Proto nikoho neudiví tmavší odstíny zemitých barev u netradičních tvarů a velikostí brýlových obrub zkušených a nápaditých designerů. V tomto pojetí se extrémem stávají „rámečky“ oblých tvarů a jasnějších barev. Inspirací se jim staly 60. léta ve Francii. V kontrastu s tvrdými přírodními podmínkami Islandu podtrhuje celou náladu nově vytvořené kolekce.

MYKITA

Mykita

Teplé barvy, hra světla a úžasná spontánnost jsou rozhodující prvky nových brýlových obrub značky MYKITA. MYKITA se vrací k původní filozofii, jejímž záměrem je technická a estetická inovace a z ní vycházející vytvořená sbírka obrub, které inspiruje minulost, ale zároveň se snaží vyjadřovat přítomnost.

Odkazem na „intelektuální“ brýle z 20. a 30. let minulého století se stávají některé brýle, které mají tzv. panto tvar (slovo panto je řeckého původu znamenající „všichni, každý, celý“). Velikost čoček koresponduje s oční jamkou, což umožňuje nositeli vidět podle designerů „všechno“.

 

Průvodce nositele slunečních brýlí.

1

Pro většinu z nás jsou sluneční brýle pomůckou, která nám pomáhá chránit oči před slunečním světlem a mnozí mají často na mysli i UV ochranu. Obecně vnímáme sluneční brýle jako ty s tmavými skly. Jakékoliv. Ať už z tržnice, kamenného obchodu nebo optiky. To je ovšem vnímání nedostatečné, a proto i poněkud rizikové.

Pokud si chceme vybrat sluneční brýle, které nám pomůžou zabránit poškození zraku, zlepšit vidění a pokud se se v nich ještě chceme cítit dobře a bezpečně, pak si musíme položit následující otázky. Budu je používat jako „kosmetické“ brýle na chození po městě, nebo u moře či na horách? Nebo jsem řidič, pilot, námořník a potřebuji je na speciální činnost. Podle těchto kritérii bych měl hledat správný produkt. Odborník – optik tyto otázky položí, bude na ně požadovat odpověď a teprve potom může kvalifikovaně pomoci.

1

Brýlové obruby musí vždy splňovat požadavky, které souvisí s jejich užitím. Výhodou a současně nevýhodou je nesmírná šíře nabídky. Proto při výběru ať už módních, sportovních či speciálních slunečních brýlí sdělte prodejci, kde a jak často je budete používat a nechte se provést celou problematikou.

Dnes je nutné orientovat se také v čočkách / sklech rozdílných materiálů, v barvách i procentech absorpce světla. Abychom si byli jistí, že je opravdu náš zrak chráněn, musí mít všechny čočky použité ve slunečních brýlích 100% blokace UVC ,UVB,UVA a HEV (vysokoenergetické viditelné světlo). Nezbytné jsou také antireflexní vrstvy alespoň na zadní ploše čoček v použitých brýlích.

Jen namátkou se zastavme u barev.

Hnědá

Spolu s oranžovou je to nejvhodnější odstín pro zlepšení kontrastu. Pohlcuje dobře UV záření (do 400 nm, některé odstíny i výše) a modré složky spektra. Je vhodná pro použití venku i v místnostech a je použitelná téměř pro všechny nositele. Výjimečně není dobře snášena pouze jedinci s vysokou přecitlivělostí na světlo.

Šedá

Šedá barva nemění barevný vjem, pouze snižuje intenzitu slunečního záření. Je vhodnou sluneční ochranou pro jedince přecitlivělé na světlo i pro profese vyžadující přesnou interpretaci barev. Používá se i do místností, kde je třeba snížit oslnění zářivkami a monitory. Nijak však nezlepšuje kontrast vjemu.

Modrá

Tato barva není vhodná do slunečních brýlí pro venkovní používání. Propouští totiž vysoce energetické modré záření, zvláště při vyšší intenzitě světla. Je to však barva příjemná lidem přecitlivělým na světlo. Pro ně je vhodná při pobytech v místnostech, při čtení a sledování projekcí, kdy bez brýlí dochází díky přecitlivělosti k oslnění bílým pozadím a např. čtení jim může činit problémy. Pro sluneční brýle na venkovní použití volíme raději zelenou nebo hnědou barvu.

Zelená

1

I zelená barva je vhodným odstínem pro zlepšení kontrastů (nepohlcuje sice tolik modrou část spektra, ale maximálně propouští zelenou část, která je blízká vlnovým délkám, které oko vnímá nejvíce) i snížení intenzity slunečního záření. Dobře absorbuje UV záření, ale i IR* záření. Je vhodná i pro nositele přecitlivělé na světlo a díky absorpci IR záření se používá do ochranných brýlí sklářů, kovářů, atd.

*Infračervené záření (také IR, z anglického infrared) je elektromagnetické záření s vlnovou délkou větší než viditelné světlo, ale menší než mikrovlnné záření.

Pro běžné každodenní používání lze mít sluneční brýle s absorpcí světla od 15% do 90%. Vyšší procento absorpce již není vhodné pro řidiče, protože pouští k oku již velmi málo světla a tudíž je řízení auta s čočkami s takto vysokou absorpcí velmi nebezpečné. Naopak pro velmi pohodlné a příjemné řízení vozidel jsou vhodné čočky polarizační, které odfiltrují negativní světelné odlesky a vidění je tak čisté a ostré. Samozřejmě za předpokladu použití aktuální dioptrické korekce. A dostávám se k další důležité vlastnosti moderních slunečních brýlí. Pokud běžně nosíte brýle s korekcí, je potřeba, abyste na tuto korekci nezapomněli také ve slunečních brýlích. Proto řešte výběr těchto brýlí vždy u odborníka. Vyplatí se to. Proč to doporučujeme? Protože víme, že 60-70% populace v aktivním věku má nějakou vadu zraku.

 

1

1

Co vlastně vidíme při očních vadách?

 

MYOPIE - krátkozrakost

 

Krátkozrakost je jednou z nejčastějších vad vůbec.

Je to stav, kdy oko nedokáže správně zaostřit na vzdálené předměty.

Při krátkozrakosti se obraz vytváří před sítnicí, a proto se jeví, jako by byl neostrý.

Standardním řešením je nošení brýlí nebo kontaktních čoček.

Na Zemi se dle nejnovějších dat vyskytuje 2,3 miliardy lidí (což je 33% z celkové populace), jejichž zrak vykazuje nějakou formu myopie. Nejfrekventovanější je krátkozrakost v asijských státech kde v některých zemích (Singapur) dosahuje hranice 80% krátkozrakých lidí. V Číně činí procento myopů asi 31% tedy 400 milionů Číňanů (z celkových 1,3 miliardy). Ovšem na čínských vysokých a středních školách je krátkozrakých studentů celých 77-80%. Japonsko má podíl krátkozrakých blížící se polovině obyvatelstva (42%). V Evropě a Spojených státech není situace tak dramatická. Procento myopů se pohybuje mezi 30-40%. Nejméně krátkozrakých lidí žije v Africe 10-20%.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1

1

HYPERMETROPIE - dalekozrakost

 

Dalekozrakost vzniká při stavu, kdy je oko příliš krátké nebo síla lomu světla příliš slabá na to, aby se zrak mohl jasně zaostřit na vzdálené nebo blízké předměty.

Oko prochází ve svém vývoji dvěma hypermetropizujícími fázemi. V dětském věku je každé oko dalekozraké, protože je menší a teprve dorůstá správné délce. Další hypermetropizující fáze se objevuje ve starším věku, kdy dochází ke snížení akomodační schopnosti a ke změnám v indexu lomu tkání čočky, což má za následek snížení lomivosti optického aparátu oka. V tuto chvíli se začíná projevovat takzvaná latentní hypermetropie, charakteristická zřetelným nárůstem výskytu hypermetropie u starších lidí. Obecně se dá říci, že dalekozrakost není tak častá jako krátkozrakost. Vyskytuje se zhruba u čtvrtiny populace 20-25%.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1

1

Vetchozrakost

 

Vetchozrakost - po čtyřicátém roce věku začínají naše oční čočky ztrácet svou pružnost, a tím i schopnost zaostřit na blízké předměty.

Vetchozrakost (neboli presbyopie) se začne projevovat potřebou oddalovat blízké předměty (noviny, knihu), až jsou jednoho dne naše ruce příliš "krátké".

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1

Šedý zákal

 

Při šedém zákalu má člověk zamlžené a rozostřené vidění, hlavně při pozorování předmětů v dálce.

Cítí nepříjemné oslňování při silnějším slunečním světle nebo při nočním řízení automobilu.

Barvy na postiženém oku nejsou tak syté jako na druhém oku, lámou se, mají jinou intenzitu a odstín.

Někdy se předměty při pohledu jedním okem jeví zdvojené až ztrojené.

 

 

 

 

 

1

Odchlípení sítnice

 

Odchlípení sítnice - pokud občas vidíte před okem temné nebo nepravidelné skvrny, "padající saze", světelné záblesky nebo vás trápí neostré vidění, může to být počátečním příznakem odchlípnutí sítnice.

Jak odchlipování pokračuje, všimneme si tmavé clony, která postupně zakrývá výhled.

Není-li odchlípená sítnice včas operována, hrozí nám trvalý pokles zraku.

 

 

 

 

 

 

1

Chronický prostý glaukom

 

Nejčastějším typem onemocnění zeleným zákalem (glaukomem) je takzvaný chronický prostý glaukom, jehož příčina není jednoznačně určena.

Rizikovými faktory je dědičnost, pokročilejší věk či výše nitroočního tlaku.

Zrádný je zejména v tom, že se zprvu vůbec neprojevuje, takže o něm ani nevíme.

 

 

 

 

 

 

1

Makulární degenerace

 

Makulární degenerace - jestliže vnímáte náhlé pokřivení obrazu nebo vám najednou vypadne obraz uprostřed zorného pole, pak trpíte jedním z příznaků závažného onemocnění - makulární degenerace, které se nejčastěji vyskytuje u osob starších 60 let.

Pacientům znemožňuje tato vada sledovat televizi a mají poruchy čtení.

Může vést prakticky až ke slepotě.

 

 

 

 

 

 

M Y O P I E   (krátkozrakost)

V myopickém oku akomodovaném na dálku leží ohnisko uvnitř oka před sítnicí. Důsledkem je snížení ostrosti vidění na dálku.

Aby bylo možné znovu vidět ostře, musí být nadměrná lámavost upravena rozptylnou čočkou tak, aby ohnisko soustavy oka a brýlové čočky leželo opět na sítnici. Při myopii leží vzdálený bod R v konečné vzdálenosti před okem.


1. Myopické oko   

2. Myopické oko s korekční rozptylnou čočkou

1    1
 

H Y P E R M E T R O P I E   (dalekozrakost)

U hypermetropického oka je ohnisko při pohledu na dálku za sítnicí. Hypermetropie se dá úplně nebo částečně odstranit zvýšením lámavosti oční čočky (akomodace). Proto může hypermetrop s pomocí akomodace vidět vzdálené předměty ostře.

Aby bylo znovu zaručeno ostré vidění i bez akomodace, musí být nedostatečná lámavost upravena spojnou čočkou tak, aby ohnisko soustavy čočky a oka leželo opět na sítnici. Při hypermetropii leží vzdálený bod R za sítnicí.



1. Hypermetropické oko

2. Hypermetropické oko s korekční spojnou čočkou

1 1
 

J A K   O K O   F U N G U J E

Vzdálený bod

Oko může zaostřovat na různé vzdálenosti tím, že se mění refrakční stav oka (čočka akomoduje). V momentě kdy čočka sníží zakřivení na minimum, tzn. je zaostřena na nejdelší možnou vzdálenost, používáme termínu "akomodace na dálku”.

Vzdálený bod R je předmětový bod, který se ostře zobrazí na sítnici při minimální (nulové) distanční akomodaci.
Korekční čočka je zvolena správně, jestliže její optická mohutnost odpovídá vzdálenému bodu R.


1
 

ČÍM, JAK A KDE TRPÍ NEJVÍCE VAŠE OČI?

Slunečním zářením venku, u lidí, kteří tráví většinu času včetně poledních hodin v exteriéru a hrozí proto větší zatížení očí ve dnech, kdy je ozónová vrstva oslabená. Bolest hlavy je častým průvodním jevem zrakové únavy a důsledkem přivírání očí a mimiky obličeje při intenzivním světle.

Na dovolené u moře nebo u větších vodních ploch, od kterých se odráží ve velké míře především UV záření a oči ho tak dostávají zvýšenou dávku.

Při pobytu na horách, kde se UV složka slunečního záření nemůže tolik rozptýlit na částicích řídkého vzduchu, a proto je jeho intenzita větší. Trávením většího množství času v nadmořské výšce nad 1500 m, kde oči pociťují rovněž důsledky deficitu vodní páry v ovzduší.

Zvýšeným přídělem slunečního záření při řízení automobilu, kdy řidič nemůže odvrátit hlavu od slunce, když proti němu jede dlouhé hodiny, protože si ke své cestě nemůže vybrat jinou část dne. Nebo když slunce svítí z boku, a světelné paprsky se odrážejí do oka ze zadní strany brýlí. Řidič se sice nedívá do slunce přímo, ale působí na něj dlouhodobě jas oblohy a záření odražené od okolí nebo interiéru vozu.

Slunečním zářením odraženým od sněhu, u lidí, kteří rádi lyžují a tráví mnoho času na zasněžených pláních, od kterých se odráží takřka veškeré sluneční UV záření.

Tím, že „tmavé brýle“ zakoupené bez průvodní dokumentace, obsahující odkazy na normy použité při výrobě, propouštějí všechno nebezpečné záření přímo na sítnici? Nosit jako ochranu tmavé brýle neznámého původu je mnohdy ještě horší, než nenosit žádné. Zornička oka se v příjemném tmavém prostředí rozšíří a na sítnici potom proniká veškeré nebezpečné záření, které tyto brýle mohou propouštět. Nenošení žádných brýlí spouští přirozenou ochranu: odvracení hlavy a pohledu od zdroje světla, přivírání očí a mrkání až k trvalému zavření víček.

Zvýšeným množstvím a intenzitou umělého světla, když jsou-li hlavní činnosti zrakově náročné. Trvalé přisvěcování umělými zdroji světla kvůli zvětšení zrakové ostrosti, například při práci s detaily u monitoru počítače, výrazně namáhá zrak. Nepravidelná práce konaná na směny v různých denních a nočních hodinách s jednostranným zatěžováním zraku.

 

UV ZÁŘENÍ A JEHO ÚČINKY

Díky tomu, že UV záření neproniká do hloubky tkání, nejcitlivějším orgánem jsou tak kůže a oči (oční spojivky a rohovka, u dlouhovlnného UVA pak také oční čočka). Průnik UV záření normální kůži je jen do hloubky 0,6 mm. Dostatečná dávka UVA tak vyvolává zhnědnutí kůže, které vzniká nedlouho po ozáření, avšak jeho trvání je pouze krátkodobé. Díky ozářením UVB paprsky dochází ke zčervenání kůže a popřípadě k tvorbě zánětu až puchýřů. Po odeznění těchto projevů kůže zhnědne a toto zhnědnutí má trvalejší povahu.

V oku absorbuje UV záření spojivka a částečně i rohovka. Po ozáření oka UV paprsky může dojít po 30 minutách až 24 hodinách prudkému zánětu spojivek a rohovky provázený zpravidla zánětlivou reakcí kůže očních víček a kůže obličeje. Příznaky mizí bez následků během 48 hodin.

Z pozitivních účinků UV záření lze uvést tvorbu vitamínu D a zpracování vápníku. Vitamín D se ukládá do kůže, jater, mozku a kostí. Účinně řídí metabolismus vápníku a podporuje vstřebávání vápníku ve střevě, ukládání vápníku do kostí a reguluje dynamickou přestavbu kostí.

Obecné shrnutí účinků

- Pozitivní účinky UV: syntéza vitamínu D, produkce melaninu
- Nepříznivé účinky UV záření: šedý zákal, poškození DNA
- Akutní účinek UV: olupování kůže, otoky, spálení pokožky, předčasné stárnutí,
- Chronický účinek UV: povolení podkožního vaziva, suchost kůže, pigmentové skvrny, tvorba vrásek,
  předčasné stárnutí kůže a celého organismu, karcinomy

 

OCHRANA PŘED UV ZÁŘENÍM.

V prvé řadě je třeba znát fototyp své kůže (kožní fototypy, UV–index), aby bylo možno nalézt účelnou ochranu.

Je třeba vědět co nejvíce o možnostech ochrany. Pečlivě vybrat krém na opalování (podle typu kůže). Zvýšenou ochranu před UV zářením potřebují hlavně malé děti, protože jsou nejcitlivější skupinou. Kojence před sluncem chráníme a děti do tří let by měly být na slunci jen minimálně. Dětem od tří let by měly být aplikovány opalovací krémy s faktorem 15 – 30, obnova krému by měla být častá. Důležitá je pokrývka hlavy a sluneční brýle.

Opalovací krém nanášíme půl hodiny před sluněním a obnovujeme pravidelně po 1 – 2 hodinách nebo po koupání, pocení atd. Po ukončení opalování je třeba použít přípravky po slunění.

Sebou na pláž nezapomenout krém na opalování s vhodným faktorem, brýle s filtrem (nejlépe takové, které poskytují 99 – 100% UVA a UVB ochranu), přikrývku na hlavu (nejlépe s širokou krempou – ochrana očí, uší, obličeje a krku) a vhodný typ ošacení (např. volné pletené oblečení).

S lékařem je třeba konzultovat případný konflikt předepsaných léků s citlivostí na sluneční záření.

Vyhýbat se slunci v poledních hodinách, kdy intenzita UV záření je dvakrát vyšší než v 10 nebo 16 hodin.

 

JAK SI OČI CHRÁNIT?

Prodloužená doba, po kterou jsou během dne naše oči vystaveny světelnému záření, spolu s odlišnými vlastnostmi umělých zdrojů světla, jsou pravděpodobně jedním ze záporů, který vyrovnává klady dnešní civilizace. Oční vady, které ve zvýšené míře přinesla až poslední desetiletí, můžeme tedy nazvat chorobami civilizačními, protože je vyvolaly změny životního stylu vlastní současné civilizaci ve vyspělých zemích.

Je to pravděpodobně do velké míry způsobeno tím, že lidské oko, jako velmi složitý orgán, přizpůsobený tradičnímu fyziologickému prostředí, se během několika posledních generací nedokázal přizpůsobit změnám vnějšího prostředí. Doba pro reakci na změněné vnější podmínky formou předání genetické informace další generaci je příliš krátká u tak složitých struktur, kterými je oko tvořeno. Je realitou, že oční civilizační choroby se stávají součástí našeho života podobně jako choroby srdeční, cévní, diabetes a mnohé další, na které lékaři na celém světě poukazují.

Jak se proti těmto nepříznivým civilizačním jevům mohou bránit ti, kdo se neodeberou ke svému políčku na horách a stádu ovcí, pořízených z prodeje moderního bytu v panelovém domě? Je zřejmé, že negativní působení světelného prostředí na současnou populaci nelze odstranit technicky, alespoň ne okamžitě, protože přednost budou mít asi nebezpečí ještě akutnější, která se zrakem rovněž souvisejí, jako např. snaha o záchranu ozónové vrstvy. Je však možné je alespoň trochu eliminovat a to může udělat každý sám. Například tím, že postaví mezi vnější okolí a své oči vhodnou ochrannou bariéru, která zmírní působení méně příznivých fyzikálních vlastností na oči a vytvoří jim prostředí o něco přirozenější, kterému jsou citlivé oční tkáně lépe přizpůsobeny.

Ve vnějším prostředí se do oka dostává zvláště UV záření, a to ve zvýšené míře především při pobytu u velkých vodních ploch, od kterých se záření odráží, nebo na horách, kde je tato složka záření intenzivnější. Ve větších nadmořských výškách a při intenzivním používání umělého osvětlení je to zejména blízké IR záření, které se po průchodu očními tkáněmi dostává prakticky nefiltrováno až na sítnici, kde se v ohnisku transformuje na energii tepelnou a může změnit energetickou bilanci v oblasti sítnice v porovnání s příjmem přirozeného slunečního záření.

Obecně platí, že stupeň ochrany v daném prostředí musí odpovídat míře odlišnosti vlastností tohoto prostředí od tradičního, fyziologického pro danou oblast. Lze tedy říci, že v našich zeměpisných šířkách nepotřebuje žádnou ochranu zraku ten, kdo žije uprostřed přírody a nepoužívá umělé osvětlení vyjma petrolejky, svíčky či louče za dlouhých zimních večerů. Při své práci na poli hledí spíše k zemi, když je sluneční svit nejintenzivnější, rád spočine. Zrakově namáhavou práci absolvuje za dne a v noci dá možnost citlivým očním tkáním odpočinout a regenerovat.

Čím více se od tohoto modelu desítek tisíc generací před námi naše životní a pracovní prostředí liší, tím větší důraz musíme klást na ochranu zraku. Svářeč musí chránit zrak před přímým poškozením očí, zatímco např. u řidičů půjde o ochranu před následky kumulované zátěže, které se mohou projevit nenávratně až po desítkách let.