|
BUDOUCNOST
BUDOUCNOST PŘED OČIMA
Finsko-americký tým vyzkoušel na zvířatech čočky se zabudovanou světelnou diodou. I když je jejich potenciál zatím velmi omezený, mohly by například ukazovat řidičům kudy dále či poskytnout výstrahu lidem s poruchou sluchu.
Babak Amir Parviz spolu se svými kolegy z USA a Finska představil první v praxi vyzkoušený prototyp "zobrazovací" kontaktní čočky, který promítne nové údaje či informace přímo před oko. Asi každý z nás si dokáže představit využití. Může vás to v případě propojení s jinou elektronikou upozornit na vše možné, od poklesu krevního cukru po novou zprávu na vašem emailu. Samozřejmě, jde pouze o okrajové aplikace, ale i ty by mohly vzbudit zájem o pokračování výzkumu. A pokud se výhledově rozlišení čoček o pár řádů zvýší, je možných využití už nepočítaně. Včetně poněkud znepokojivé možnosti, že bychom si mohli před očima "vymalovat" v podstatě úplně jinou skutečnost.
Zařízení funguje jako běžná, měkká kontaktní čočka. Tvoří ho tedy z větší části ohebný polymer. Optickými vlastnostmi se od běžných kontaktních čoček ovšem dosti liší. Za normálních okolností totiž nic z toho, co máme přímo na oku, nevidíme. Nedokážeme na to zaostřit. Zobrazovací čočky mají poměrně komplikovanou konstrukci, aby nám to umožnily. Jejich vlastnosti jsou údajně tak dobré, že nositel nemusí nijak namáhavě ostřit zrak. Obraz se mu jednoduše objeví před očima.
Čočka má v sobě několik elektronických součástek. Především jde o LED diodu, kterou lze na povel rozsvěcet. Prototyp má jednu diodu s rozlišením jednoho pixelu. Kromě toho obsahuje i malou anténou a integrovaný obvod. Napájení představuje pro technologii velké omezení. Přenos energie pomocí rádiových vln není nijak zvlášť účinný ani na poměrně malé vzdálenosti.
Týmu se však podařilo překonat jinou velkou překážku: jak zabudovat elektroniku (třeba LED diodu) do materiálu čoček, aniž by došlo k narušení jejich vlastností. Tedy aby například nedráždily nebo dokonce nepoškozovaly oko svého nositele. Parviz a jeho kolegové hlásí, že u pokusných zvířat prý nedošlo po použití čoček ke změnám či poškození zraku. Na druhou stranu experimenty trvaly vždy jen 40 minut a pokusná zvířata byla celou dobu pod celkovou narkózou. I tak jsou výsledky natolik povzbudivé, že zkoušky na lidských dobrovolnících jsou zřejmě otázkou času.
|
|
|
BRÝLE BEZ SKEL?
MÓDA? TŘEBA BRÝLE BEZ SKEL
Zatím co před dvaceti, třiceti lety si raději někteří kazili zrak nenošením brýlí, v součastnosti po dvou sklíčkách pro oči sahají i ti, kteří je vůbec nepotřebují. Brýle se totiž staly neodmyslitelným doplňkem šatníku.
Nejnovějším trendem v módním průmyslu jsou dokonce "falešné" dioptrické brýle.
V Honkongu velí nový módní trend nosit brýle, aby byl vidět dotyčný. Je to zjevné, jakmile se člověk podívá na dav zaplňující místní nákupní střediska – v mnoha brýlových obroučkách nejsou skla. Plastové obroučky obvykle v černé, želvovinové nebo nějaké jasné barvě jsou prázdné.
Naopak v Evropě v kolekcích podzim/zima 2012 jsou brýle považovány za sexy, podtrhující individualitu. Častěji v reklamních kampaních pózují modelky v brýlích, ba dokonce brýle pronikly i na módní přehlídky, kde tvůrci oděvů a brýlí fúzují. Nabídka brýlí je čím dál tím větší, i proto se často prolínají nové a staronové trendy.
Vrcholem přepychu se letos podle denního tisku staly rámy z kůže. Retro brýle z 50. let jsou mimořádně oblíbené už od loňské sezóny. Letos s nimi v hojné míře přichází například pařížský Lafont. Retro brýle se dostanou jak v pánském, ale také v dámském provedení. Volí je především intelektuálové a ti, kteří na sebe rádi poutají pozornost. Kočičí retro nejvíce proslavila Marilyn Monroe, která milovala u brýlí tvar kočičích očí. Tento trend se poprvé objevil v 40. letech minulého století. Ještě populárnějšími se staly v 50. letech a svůj úspěch opakují i letos. Jsou velice nápadné, zejména pokud se jejich tvar zvýrazní barvou.
Bezpochyby se také vrátily oválky z 20. let, známé pod pojmem "pantho" brýle. Jejich název pochází z řeckého slova "pantho", tedy "vše". Proslavili je především muži jako Johnny Depp, Woody Allen či John Lenon.
Ti, kteří mají rádi velkou extravaganci a nos v teple, potěší letošní velmi netradiční novinka – rám obalený do plyše nebo do kožešiny, která ostatně ovládla přehlídková mola. Ženy, nemůžete si pořídit originálnější doplněk k vaši kabelce :-)
Po premiéře z počátku 80.let se do módy vrátily brýle s dřevěným rámem neboli "dřeváky" WOODLOOK. Jde o výrobky z materiálu jako bambus, ořech, javor , třešňové dřevo a další. Na trhu jsou firmy, které se snaží tyto brýle vyrábět ručně, takže každý kousek je originál.
Posuďte sami. Snad už žijeme v době, kde si každý může vybrat z nepřeberného množství materiálů, tvarů a barev. Zkusme se alespoň jeden při cestě do práce a z práce více koukat kolem sebe. Jistě až poté jsme schopni si uvědomit, že už nenosíme stejné bundy, kabelky, boty nebo brýle jako v letech minulých.
Budeme rádi když navštívíte naše prodejny, kde společně probereme všechny tyto moderní trendy a zasvětíme Vás do kouzelných tvarů obrub, které podtrhnou váš vzhled. Nové kolekce značek Lafont, L.A. Eyeworks a další jsou Vám plně k dispozici. Neváhejte a přijďte se k nám ve vánoční čase příjemně naladit.
|
|
|
|
ČOČKY ZEISS
Carl Zeiss PhotoFusion
Nové fototropní čočky Zeiss, které rychle reagují na změnu světla.
Světlo je všude kolem nás. Je to všudypřítomná energie, která nás obklopuje ve dne a paradoxně i v noci. V noci je zdrojem světla naše tělo, které vyzařuje teplo, součást světelné energie.
O tom, co je ve skutečnosti světlo, se vedou letité diskuze. V současné době se dá říci, že vědci dospěli k takzvané duální teorii světla. Jinak řečeno, nelze jasně uchopit problematiku světla z hlediska vlnové a kvantové (částicové) fyziky. Světlo je elektromagnetické záření. O tom není pochyb. Má široké frekvenční spektrum a tedy různou energii. Infračervené záření má, jako součást elektromagnetického spektra, mnohem menší energii než například záření gama. O tom jestli má světlo blíž k vlnovému nebo částicovému chování rozhoduje právě z velké části jeho energie. Světlo je asi nejlepší si představit jako paprskové šíření částic (fotonů), které při svém letu vykonávají kmitavý pohyb.
Pro kontrolovaný přenos světla na velké vzdálenosti se používají optická vlákna. Ta mohou sloužit buď k dosažení úchvatných světelných efektů, nebo mohou přenášet velké množství dat vysokou rychlostí (rychlostí světla - 300000 km/s).
Pro kvalitní vidění je třeba zajistit co nejrychlejší reakci brýlových čoček na změnu světelných podmínek. Tento požadavek splňují fototropní čočky Carl Zeiss PhotoFusion. Reagují až o 20% rychleji než vaše současné čočky (tedy v řádu sekund), a navíc poskytují 100% ochranu proti solárnímu UV záření, a to i když jsou čočky zcela čiré.
Věnujte svým očím více pozornosti.
|
|
|
